Plasty z požárního hlediska - výukový test


1.

Mezi termoplasty nepatří:

 polyetylen
 polyvinylchlorid
 butadienový kaučuk
 polymetylmetakrylát



2.

Polymery s lineární strukturou nevznikají:

 samovolnou krystalizací
 krystalizací při změně teploty a tlaku
 válcováním a vytlačováním
 vzájemnou reakcí více monomerů (zesíťováním)



3.

Za samozhášivé plasty (není myšleno nehořlavé) se označují plasty s kyslíkovým číslem:

 > 0,5
 0,27 – 0,5
 0,2 – 0,27
 < 0,2



4.

Teplota vznícení je definována jako:

 nejnižší teplota, při které se látka na vzduchu samostatně bez pomoci otevřeného plamene vznítí
 nejnižší teplota, při které se látka přiblížením plamene vznítí a opět zhasne
 nejnižší teplota, při které se zahříváním látky vyvine takové množství plynů, že při přiblížení plamene plyny vzplanou a hoří déle než 5 sekund bez přerušení
 vznícení, při kterém je látka zapálena samozahříváním, tj. procesem zvýšení teploty v důsledku exotermních vlivů



5.

Vyberte pravdivé tvrzení:

 Hořlavost plastů je nejmenší, když jejich makromolekuly sestávají pouze z atomů uhlíku a vodíku.
 Plasty s vyšším součinitelem tepelné vodivosti jsou snadněji zapalitelné.
 Anorganická plniva hořlavost snižují, kdežto plniva organického původu ji naopak zvyšují.
 Polymery s lineárním řetězcem mají vyšší hodnoty kyslíkového čísla a vyšší teploty vznícení ve srovnání s polymery sférickými a zesíťovanými.



6.

Protipožární vlastnosti plastů se nezlepší:

 přidáním aditiv
 pokrytím polymeru ohnivzdorným a nesnadno hořlavým nátěrem
 stabilizací polymeru zabráněním jeho rozkladu na nestálé spalitelné látky
 zamezením vzniku uhlíkatého zbytku