•  



Požární zatížení - výukový test


1. Součinitel přestupu tepla prouděním

Jaký součinitel přestupu tepla prouděním αc se uvažuje při výpočtu teploty v požárním úseku podle nominální normové teplotní křivky?

 αc = 4 W/m2K
 αc = 9 W/m2K
 αc = 25 W/m2K
 αc = 35 W/m2K
 αc = 50 W/m2K


2. Kombinační pravidla pro mechanická zatížení

Jaká hodnota proměnných zatížení se v ČR doporučuje pro kombinaci při mimořádné situaci při požáru pro zatížení sněhem a větrem halových objektů?

 Pro reprezentativní hodnotu proměnných zatížení se v ČR doporučuje kvazistálá hodnota ψ2,1 Q1, kde ψ2,1 je součinitel proměnných zatížení a Q1 hlavní proměnné zatížení.
 Pro reprezentativní hodnotu proměnných zatížení se v EN 1993-1-2:2003 doporučuje častá hodnota ψ1,1 Q1, kde ψ1,1 je součinitel proměnných zatížení a Q1 hlavní proměnné zatížení.
 Podle charakteru konstrukce budovy a jejího umístění se doporučuje, zejména u halových objektů, pro zatížení sněhem a větrem během působení požáru uplatnit použití časté hodnoty ψ1,1 Q1, kde ψ1,1 je součinitel proměnných zatížení a Q1 hlavní proměnné zatížení.
 Pro reprezentativní hodnotu proměnného zatížení Q1 se v ČR použije kvazistálá hodnota ψ2,1 Q1, kde ψ2,1 je součinitel proměnných zatížení a Q1 hlavní proměnné zatížení.


3. Nejvyšší teplota parametrické teplotní křivky

Jak se stanoví nejvyšší teplota parametrické teplotní křivky při požáru řízeném palivem?

 Teplota se stanoví na teplotní křivce ve fázi ohřevu v čase, který se vypočte pomocí návrhové hodnoty hustoty požárního zatížení qt,d a součinitele otvorů O.
 Teplota se stanoví na teplotní křivce ve fázi ohřevu v náhradním čase plně rozvinutého požáru pomocí t*max.
 V tomto případě se na teplotní křivce ve fázi ohřevu dosáhne nejvyšší teploty v limitním čase tlim, který závisí na návrhové hodnotě hustoty požárního zatížení qt,d.
 V tomto případě se na teplotní křivce ve fázi ohřevu dosáhne nejvyšší teploty v limitním čase tlim, který závisí na rychlosti rozvoje požáru.


4. Povrch ohraničujících konstrukcí s různými vrstvami materiálů

Jak se při výpočtu teploty v požárním úseku pomocí parametrické teplotní křivky uvažují povrchy ohraničujících konstrukcí, které se skládají z různých vrstev materiálů?

 Uvažuje se jen s vrstvou materiálu přímo vystavenou požáru.
 Uvažuje se s průměrnou hodnotou součinitele povrchu, která se stanoví pro jednotlivé vrstvy ohraničující konstrukce b = (ρ c λ)0,5.
 S další vrstvou materiálu se počítá, jestliže je součinitel povrchu materiálu přímo vystaveného požáru menší než je součinitel povrchu materiálu další vrstvy a tloušťka první vrstvy je poměrně malá.
 S další vrstvou materiálu se počítá v případě, že je tloušťka materiálu přímo vystaveného požáru menší než je tloušťka další vrstvy materiálu.


5. Zjednodušený model lokálního požáru

Při splnění jakých pravidel můžeme pro výpočet teploty prvku zahřívaného lokálním požárem použít zjednodušený model v příloze C, ČSN EN 1993-1-2:2003?

 V případě nepravděpodobného celkového vzplanutí požárního úseku, průměr ohně musí být menší nebo roven 10 m a rychlost uvolňování tepla z ohně je omezena na Q ≤ 50 MW.
 V případě nepravděpodobného celkového vzplanutí požárního úseku, výška prostoru nad požárem musí být větší než 12 m a rychlost uvolňování tepla z ohně je omezena na Q ≤ 50 MW.
 V případě nepravděpodobného celkového vzplanutí požárního úseku, průměr ohně musí být menší nebo roven 10 m a výška menší nebo rovna 12 m.
 V případě, že pro rychlost uvolňování tepla platí MW, kde Av je plocha otvorů v m2; heq střední výška otvorů v m; H hodnota čisté výhřevnosti, pro dřevo Hu = 17,5 MJ/kg; m součinitel hoření m = 0,8.